HISTORIE DIVADLA

Krása a styl

Budova Divadla Karlovy Vary
K dějinám karlovarské divadelní budovy

I. Comoedi Haus

První dochované zmínky o existenci divadelního života v Karlových Varech pocházejí ze začátku l8.století . Byly ovšem spojovány pouze s vystupováním pouličních kočovných souborů , které svoji uměleckou nebo spíše zábavnou produkci předváděly tam, kde zrovna získaly publikum. Archivní materiály dokumentují existenci stabilního zázemí pro umělecká představení až od r.l7l7, kdy byla postavena první karlovarská divadelní budova, jejíž skromnou budovu nám přibližuje dochovaná dobová rytina. Na ní najdeme podlouhlou, asi čtyřicetimetrovou stavbu z prken, rákosí a malty, umístěnou v prostorách dnešního Grandhotelu Pupp. Je obdivuhodné, že tato primitivní bouda, zvaná " Comoedi Haus " , dokázala sloužit svému účelu až do r. l787 , kdy se během jednoho představení zřítila, a že se stala na mnoho let zázemím pro letní staggiony italských operních společností.

Shauspielhaus

Další kapitola karlovarského divadelnictví je spojena se jménem zdejšího slavného lékaře, dr. Davida Bechera , který prosadil a finančně podpořil výstavbu nové divadelní budovy. A tak byl l5.července l787 položen základní kámen prvního karlovarského zděného divadla, a téměř do roka a do dne bylo slavnostně otevřeno Mozartovou operou Figarova svatba. Becherovo divadlo( neboli "Shauspielhaus") stálo přibližně v místě dnešní divadelní budovy , a bylo, podle pamětníků nádhernou stavbou . Nápis na jeho štítě připomínal ,že "Thalii a Hygiaei byl tento dům postaven z výtěžku karlovarské soli, městskou radou a občany ". Je ovšem namístě připomenout, že z celkové částky 7000 zlatých, kterou si stavba divadla vyžádala, dr. Becher zapůjčil městu bezúročně 4000 zlatých. Zatímco zvenčí působilo divadlo velmi elegantně , uvnitř bylo zařízeno skromně. V parteru, lóžích a galeriích nabízelo celkem 543 míst , přičemž l50 míst sloužilo stojícímu publiku. Na dnešní dobu velmi primitivní bylo vybavení jeviště, a tak bylo divadlo během své téměř stoleté existence mnohokrát modernizováno, opravováno, nastavováno, apod. Umělecký život zde byl dosti pestrý a zajímavý ( ostatně, v divadle se vystřídalo osmnáct ředitelů a nejdéle, jednadvacet let, vládl Josef Lutz). Velmi úspěšná byla éra dvojice Schantrock-Cuno, která dávala kusy s místními náměty . Josef Lutz zase s obrovským úspěchem uváděl opery, a to i nejnáročnější hudební díla pod taktovkou excelentního hudebníka , ředitele divadelního orchestru , Josefa Labitzkého. Navzdory všem úspěchům začala mít městská rada s divadlem problémy ,např. při jeho pronájmu . Divadlo pronajímala vždy pouze na rok a pronajímatelé byli postupně nespokojeni, jak s krátkou sezónou (trvala pouze čtyři měsíce), tak s jeho užitnými parametry. V interiéru se postupně objevovala plíseň , v lóžích táhlo, a doslova skandální byla úroveň sociálního zařízení . Stále sílící kritika ze všech stran tak donutila městské zastupitele,aby začali již v roce l870 uvažovat o výstavbě nového divadelního objektu. V Becherově divadle se naposledy hrálo v září l884.Divadelní orchestr i publikum se s ním stylově rozloučili písní " Žij blaze, ty tichý dome".

III. Stadttheater

Kolem vzniku dalšího divadla se posléze rozpoutal nechutný boj, provázený celou řadou tahanic " o zlaté tele" , sporem o místo staveniště , zmařením architektonické soutěže, dalšími a dalšími odklady a průtahy , které navíc zkomplikovaly požáry divadelních budov v Praze a ve Vídni ( požár zasáhl r. l883 i staré karlovarské divadlo ), takže plány musely být znovu přepracovány podle přísnějších předpisů.

O co byla dramatičtější přípravná jednání, o to klidněji probíhala samotná výstavba, která byla zahájena v říjnu l884, tedy měsíc poté, co byla zdemolována stará divadelní budova . A již v květnu l886 se konalo velkolepé zahajovací představení v novém divadle, tedy za pouhých dvacet měsíců od zahájení stavby ! Šťastnou shodou okolností byl nakonec projekt divadla svěřen vídeňskému ateliéru Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, v němž vznikaly významné reprezentativní objekty . Jenom evropských divadel navrhli Fellner a Helmer na padesát !

Ani tentokrát populární architekti nezklamali a nechali postavit dokonalé dílo, naprosto nesrovnatelné s předchozím. Ostatně, srovnatelná nebyla ani cena, zatímco Becherovo divadlo s kapacitou kolem 500 míst , stálo 7000 zlatých, náklady na Stadttheater s kapacitou 700 míst dosáhly téměř 600 000 zlatých.

Zavedení elektřiny umožňovalo efektivní osvětlení, ventilaci a klimatizaci. Další progresívní technologie přispěly ke zvýšeným bezpečnostním opatřením . Konstrukce stropu byla výhradně ze železa a cihel a ohnivzdorné materiály byly použity také na galeriích, schodech a dalších místech .

Samostatnou kapitolou je výzdoba interiérů . Malby byly svěřeny dalším renomovaným vídeňským tvůrcům, bratřím Gustavu a Ernestu Klimtovým a Franzi Matschovi . Tato skupina mladičkých malířů ( ve věku od dvaadvaceti do pětadvaceti let ) za sebou zanechala trvalou vizitku v podobě největšího uměleckého skvostu, ručně malované opony s motivem oslavy básnického umění ( viz zvláštní kapitola). Nádhernou práci doplňují i malby nad proscéniem a na stropní klenbě. Sochařskou výzdobu, která zaujme především ve foyeru, navrhl opět Vídeňák, Theodor Friedl. Jeho rukopis nesou i sousoší na průčelí budovy (Múzy), stejně jako antičtí griffoni, strážci vchodu. Veškerá svítidla a lustr a především kouzelné rokokové lampy na schodišti, navrhli samotní architekti Fellner a Helmer.

V duchu dobového trendu v historizujících stylech vznikla zajímavá ukázka pseudorokokové architektury , která do výstavných Karlových Varů přenáší velkolepou atmosféru Prahy a Vídně a společně s unikátním areálem sousedního Grandhotelu Pupp a Císařských lázní tvoří naprosto výjimečnou kolekci, mající řečeno slovy Le Corbusiera "týž sloh a touž eleganci" .

IV. První české profesionální divadlo

Již v roce l910 byly v divadelní budově provedeny první rekonstrukční práce (s ohledem na potřeby rozvíjejícího se divadelního umění) a další následovaly koncem dvacátých let . Od r. l939 byl zahájen celoroční provoz, přičemž zde vůbec poprvé existovala činohra, opera i balet. Po válce se objekt stal načas součástí válečné kořisti Rudé armády, která zde zřídila Armádní kulturní dům, ale po této absurdní epizodě již sloužil prvnímu českému Oblastnímu divadlu. To zde již v září l945 uvedlo hru Josefa Kajetána Tyla "Jiříkovo vidění ".

Především válečné a poválečné období se na budově divadla silně podepsalo, a tak bylo nutné začít s jeho opravami. V padesátých letech byly např. restaurovány malby . Zásadní rekonstrukci však přivolaly až blížící se sté narozeniny divadla. První .etapa rekonstrukce byla naplánována na září l976 a její rozsah znamenal přestěhování celého divadelního souboru do provizoria ( nejprve poskytl útočiště K-klub v Rybářích, posléze v samotném divadle vzniklo improvizované, nicméně velmi úspěšné Divadlo za oponou ). Během dvou let byla opravena štuková výzdoba v hledišti a na chodbách, byla instalována nová sedadla, oprav se dočkalo i osvětlení včetně lustru a dveří. Kromě interiérových úprav bylo instalováno nové protipožární zabezpečení, rozvod elektřiny a zvukotechniky. Plánovaná druhá etapa se bohužel kvůli nedostatku finančních prostředků vůbec neuskutečnila.

V. Znovuzrození

Na generální rekonstrukci cenného objektu tak došlo až na sklonku století. Z doslova havarijních důvodů se 30.června l993 hrálo v divadle na dlouhou dobu naposledy. Umělecký soubor čekalo několik let bolestného provizoria ( na scénách Motýl a Tosca), zatímco "přestárlá dáma" prodělávala kompletní omlazovací kůru. V roce l994 byla odstartována oprava střechy včetně soch v průčelí, v r.l995 byla za ohromného zájmu celé české kulturní veřejnosti restaurována Klimtova opona a v r. l997 zahájily firmy Průmstav Praha a První stavební a.s. Karlovy Vary komplexní rekonstrukci budovy. Vedle kompletní obnovy elektřiny, vody, kanalizace a vzduchotechniky byly významné restaurátorské práce provedeny v interiérech, přičemž byly např. pečlivě rekonstruovány teraccová podlaha ve foyeru divadla, dochované umělecko- řemeslné prvky, např. svítidla, baldachýny, křesla apod. Na druhé galerii, před rekonstrukcí nepoužívané, byla restaurována původní křesla a obnoveno bylo rovněž "bidýlko". Jeviště získalo nové moderní zázemí, např. točnu a zvedací stoly v orchestřišti. K technickému vybavení přibylo kompletní vybavení pro filmové projekce, včetně tlumočnického a titulkovacího zařízení, zvukového systému dolby stereo a technického vybavení pro televizní přenosy. Důležitou součástí modernizace je i adekvátní sociální zázemí pro účinkující umělce a provozní zaměstnance. Velkorysá a unikátní rekonstrukce, která umožnila představit divadelní budovu se všemi významnými uměleckými a řemeslnými díly v plném lesku, skončila v červnu l999. Vzápětí nato, 24. -29.června, se konalo slavnostní znovuotevření divadla. Tentokrát se zahajovacím představením stala Gogolova Ženitba v nastudování nového souboru Městského divadla. Tradiční otvírací titul karlovarské divadelní historie, Mozartovu Figarovu svatbu, uvedl soubor Národního divadla o den později.

Malá pamětní deska u vchodu bude navždy připomínat, že Městské divadlo v Karlových Varech bylo opraveno za výrazné finanční pomoci Evropské unie, podobně jako nově uložená pamětní schránka ve foyeru zachová dalším generacím dokumenty o tomto znovuzrození i o naší současnosti.

Literatura: Adolf Branald : Promenáda s jelenem (Čs.spisovatel l966) Karel Nejdl : Dvě století od založení karlovarského zděného divadla Lázeňský časopis 6/ 86 50 let českého profesioálního divadla v K.Varech (DVN l995) Vladislav Jáchymovský, Jiří Záviš :Divadlo v Karlových Varech (l990) Karlovy Vary a Grandhotel Pupp ( Merkur l991) Zdeněk Šmíd Mé staré dobré Vary (Olympia Praha l999) Kol.autorů :Divadlo v Karlových Varech (Úřad města l999)

 

« zpět na Divadlo

 

 

Program prosinec 17

úterý 12. prosince 19:30
Swingové Vánoce 2017

Jan Smigmator, Dasha & Big Band Felixe Slováčka

Vstupenky | Více ►

Další měsíc ►

Statutární město Karlovy Vary

Karlovarský kraj

Facebook