Aktuálně

New
premiéra hry Karel IV. aneb Strasti Otce vlasti


Před sto třiceti lety bylo otevřeno nové karlovarské divadlo. Krajská knihovna k tomuto jubileu připravila zajímavou výstavu.    

    Historie karlovarského divadla je velmi dlouhá a zajímavá a  reprezentují ji tři zásadní mezníky.  První z nich se vztahuje k vůbec první divadelní budově, nazývané Comoedi Haus, která byla postavena již v roce 1717 v prostorách dnešního Grandhotelu Pupp. Sloužila především produkcím kočovných společnosti. Po šedesáti letech přestala potřebám oblíbeného lázeňského města stačit, a tak bylo postaveno nové, reprezentativní divadlo tzv. Schauspielhaus. Zásluhu na něm měl především známý karlovarský lékař dr. David Becher, který výstavbu nového objektu prosadil a finančně podpořil. Umělcům i publiku Becherovo divadlo sloužilo téměř sto let, ale jeho užitné parametry postupně přestaly vyhovovat.
    Proto se radní rozhodli vybudovat zcela nový Stadttheater, jehož výstavba byla zahájena v roce 1884 a dokončena za necelé dva roky. Šťastnou shodou okolností byl jeho projekt svěřen renomovanému vídeňskému ateliéru Fellner a Helmer, v němž vznikla celá řada evropských divadel.  Díky nim se Stadttheater mohl pyšnit progresívními technologiemi, včetně klimatizace
a také nádhernou výzdobou, na níž se mimo jiné podílel jeden z nejslavnějších malířů všech dob, Gustav Klimt.
    Letos je tomu tedy sto třicet let co bylo nové karlovarské divadlo otevřeno velkolepým zahajovacím  představením. Mnoho zajímavých dokumentů a artefaktů, které se k jeho historii vztahují, mohou nyní zhlédnout návštěvníci zajímavé výstavy „Městské divadlo Karlovy Vary  1886-2016", která je otevřena v Hlavní budově Krajské knihovny ve Dvorech.

Městské divadlo Karlovy Vary


Karel IV. aneb Strasti Otce vlasti

Rozhovor skutečně královský

Tereza Kostková, nejen populární moderátorka, ale také herečka, která zanechala výraznou stopu v Chebu, kde byla v angažmá v letech 1997-1999, laskavě přijala roli královny Elišky Přemyslovny v inscenaci Karel IV. aneb Strasti Otce vlasti autora a režiséra Jiřího Seydlera. Položili jsme jí několik otázek.

Jak se Vám žilo v západních Čechách v době chebského angažmá? A měla jste tehdy nějaký vztah ke Karlovým Varům? Respektive - jaký je aktuálně Váš vztah ke Karlovým Varům?
„Na všechna "poprvé" se těžko zapomíná a stávají se milníky naší cesty životem. Po všech stránkách tak vnímám i své dvouleté působení v Chebu, kam jsem nastupovala dva dny po jeho nešťastném vyhoření, tudíž karlovarské divadlo bylo jednou z těch blízkých a laskavých štací,
kde jsme často hráli naše představení. A to samozřejmě i v době, kdy už jsme pak měli zpátky naši scénu. A město Karlovy Vary jsem nikdy nevnímala jinak než jako jedno z nejkrásnějších
v Čechách."

Přijala jste roli Elišky Přemyslovny, matky Karla IV. Co si myslíte o ní jako historické postavě, případně jak se Vám zkouší a hraje matka Aleše Hámy, který je evidentně, na první pohled starší než Vy? 
„Ale to je zcela v pořádku. V této inscenaci je naše setkání vpravdě snové a Eliška je ve věku,
kdy pozemský svět opustila - a zastihne svého syna již stárnoucího, v jeho reálném věku. Aleš ale rozhodně stárnoucí není, což z jeho energie na jevišti snadno poznáte. To je ta fikanost divadla."

S Alešem Hámou Vás pojí několik různorodých rolí v různých inscenacích (Frankie a Johnny, Mýdlový princ, od podzimu Adéla ještě nevečeřela), zároveň jste se několikrát setkali při moderování jak televizních pořadů, tak eventových akcí; jak spolu vycházíte, jaký je Váš osobní vztah k němu?
„Vsadila bych se, že Aleš Vám jistě odpověděl na obdobný dotaz bryskně vtipně, to by mu bylo podobné, tak já to vyvážím seriózní odpovědí. Totiž: obě naše profese vyžadují, mají-li skutečně mít kvalitativní dopad, podobný nebo doplňující se profesní náhled i obdobný náhled na život, důvěru, touhu po tvorbě, autenticitu, no a humor v řadě neposlední. A to všechno, myslím,
naše spolupráce má. Vážím si ho jako člověka, vážím si i všech jeho talentů - a neznám z kolegů nikoho, kdo by to vůči němu měl jinak."

Tento rok je karolinský, provází ho velké množství oslav nejen v Karlových Varech. Jaký je Váš názor na mocnáře Karla IV., máte nějaký názor na jeho úlohu v naší historii, případně nějaký osobní zážitek k jeho osobě se vztahující?
„Objevuji jeho některé aspekty teď, během roku jemu tak intenzivně věnovanému, i díky zkoušení - a to mě baví. Ráda objevuji nové úhly pohledu proměněné v čase i zkušeností, baví mě o tom přemýšlet. Nesoudím, koukám se. A doufám, že k nějakému dalšímu náhledu přispějeme i naším představením."

Co Vás čeká za další práci v nejbližší době?
„V divadle Broadway Adéla ještě nevečeřela a opět se na podzim uvidíme s diváky při StarDance... - budou-li koukat. A letos v srpnu jde do kin film Zdeňka Trošky Strašidla. I tam nás uvidíte s Alešem, i když on je ze světa lidí a já Strašidel... no kdo ví, možná i to je nám podobné."

Ptala se raK

foto: Michal Mráka

Tereza Kostková


Otec vlasti se blíží. A zahájení lázeňské sezóny také.

    Nadcházející víkend slibuje nejen krásné počasí, ale také slavnostní zahájení letošní lázeňské sezóny, které bude více než kdykoliv jindy spojeno se jménem zakladatele Karlových Varů.  Letos  je  tomu totiž sedm set let, co se nejvýznamnější český panovník narodil. 
    Jedním z míst, kde si  připomeneme jeho životní osudy, se stane Karlovarské městské divadlo.  Členové Činohry KMD pilně zkouší novou hru Karel IV. aneb Strasti Otce vlasti, jejíž premiéra se bude konat  příští týden. Ale již tento mohou zvědaví diváci zhlédnout její ukázku. V neděli 8. května se od 17 hodin uskuteční v Dvořákových sadech průřez celým představením. Autorem
a režisérem  nové inscenace je šéf činohry KMD Jiří Seydler.   Je logické, že největší pozornost se upíná na představitele Karla IV., kterého si zahraje karlovarský rodák Aleš Háma (alternuje Martin Jurajda). Rozhovor s ním si můžete přečíst v rubrice Činohry KMD.
Aleš se v něm přiznal, že si touto rolí splnil svoje přání zahrát si v karlovarském divadle.
    O víkendu startuje také série tanečně hudebních představení, nazvaných  Vita Caroli,
která k letošnímu jubileu narození Karla IV. připravili žáci  ZŠ a ZUŠ Karlovy Vary v režii Pavly Šemberové. Diváci od 8 let se mohou prostřednictvím  interaktivních úkolů dokonce sami vrátit do doby, kdy české země zažívaly velký rozkvět.

Další informace viz program


Petra Janů zazpívá největší hity a opráší i starší pecky  

    Při pohledu na její stále stejný zevnějšek se chce jen těžko věřit, že na hudební scéně působí Petra Janů již téměř pětačtyřicet let.  Svoji kariéru začala podobně jako mnoho jiných talentovaných zpěvaček v Semaforu, například v legendárním představení Kytice. Po pěti letech se začala osamostatňovat a vydala své první album, nazvané po velkém hitu Motorest. Díky tomu se v roce 1978 umístila jako druhá v populární anketě Zlatý slavík. Na téměř zázračném úspěchu se výrazně podílel skladatel Ota Petřina, který pro ni napsal většinu písní. Díky řadě dalších hitů (například Jedeme dál, Už nejsem volná, Láska) v roce 1987 Zlatého slavíka dokonce vyhrála. Ačkoliv se jí poté už podobný úspěch zopakovat nepodařilo, stále se těšila a těší velké přízni svých fanoušků, což nejlépe dokazují její vydané desky i vyprodané koncerty. Jedním
z nejúspěšnějších turné se stalo to, které absolvovala v roce 2014 s Věrou Špinarovou, rok nato jej společně zopakovaly.
    Letos odstartovala další koncertní program s novou skupinou Amsterdam. „Kromě zásadních hitů, které se nemohou vynechat, jsme nově oprášili i některé starší pecky, které jsem delší dobu nezpívala, prozrazuje Petra.

Petra Janů se skupinou Amsterdam
Karlovarské městské divadlo -  pátek 22. dubna 19:30

Petra Janů


Absolutní pohoda v rytmu Glenna Millera

    Jeden z nejvýznamnějších představitelů swingové éry Glenn Miller se dočkal nesmrtelnosti navzdory své předčasné, tragické smrti.  Jeho krátký život se odehrál podle strhujícího  scénáře, který byl zfilmován v úspěšném životopisném snímku Glenn Miller Story.  Hudbě propadl hned
v okamžiku, kdy dostal svůj první pozoun a začal účinkovat  ve školním orchestru. Na střední škole sestavil svoji první kapelu a rozhodl se, že se bude živit jako muzikant. Přes nadějný start byl ale považován pouze za průměrného hráče.
    V roce 1930 se jeho orchestr začal ale výrazně prosazovat díky jedinečné, novátorské kombinaci klarinetu a saxofonu a postupně získal obrovskou popularitu. Pravidelně účinkoval
v rozhlase a dokonce i televizních reklamách. Podle odborníků to byl nejmuzikálnější puls Ameriky. Jeho dnes již legendární skladba Chattanooga Choo-Choo získala zlatou desku.
A následovaly další hity, např. Měsíční serenáda. Jakmile ji orchestr začal hrát jako svoji znělku, posluchači byli doslova v transu. A jsou dodnes. 
    Na vrcholu slávy, ve věku pouhých čtyřiceti let, však jeho skvělá kariéra nečekaně skončila. Miller se stal jako dobrovolník členem amerického válečného letectva a letoun,
v němž letěl hrát do Paříže pro americké vojáky, havaroval. Tělo slavného muzikanta nikdy nebylo nalezeno a není ani známé přesné datum jeho úmrtí.
    Jeho jméno i odkaz však dodnes připomíná slavný Orchestr Glenna Millera. A také  stovky dalších kapel po celém světě, hrajících repertoár, který nikdy nepřestal být populární. Jedním
z nich je i Big Band Karlovy Vary, zdařile evokující nezapomenutelnou, zlatou éru swingu.

Glenn Miller Story - koncert Big Bandu Karlovy Vary
Karlovarské městské divadlo -  19.dubna  19.30

foto: Ingrid Ahneova

Glenn Miller Story


Martin Písařík září jako Francois Villon. Divadlo na Jezerce uvádí obdivuhodný a nezapomenutelný muzikál.    

    Stále úspěšnější pražské Divadlo Na Jezerce nastudovalo před čtyřmi lety muzikál Já, Francois Villon. Věnovalo jej autorům Pavlovi  Vrbovi  a Jiřímu Hubačovi, kteří se premiéry bohužel již nedočkali.  A jen těžko si lze představit, že by jejich památku mohl někdo uctít lépe.  Na Jezerce vzniklo skvostné představení, které značně přesahuje současnou českou muzikálovou produkci
a kritici jej považují za obdivuhodné a nezapomenutelné. Nejen díky textům, ale také hudbě Ondřeje Brzobohatého a režii Radka Balaše.
    Ovace sklízejí rovněž protagonisté, především Martin Písařík v roli legendárního prokletého básníka. „Postava je to pro mne důležitá, navíc se o Villona léta zajímám. A zároveň se ptám,
proč já, obyčejný člověk, hraji někoho tak neobyčejného. Je to velká dřina, hrát takovou osobnost, připravoval jsem se opravdu poctivě. Na chvíli si kradu jeho génia. Ale dělá se mi to dobře, režisér vybral výborný tým lidí. Na jevišti je devět rovnocenných partnerů," říká o své přelomové roli Martin Písařík. Společně s ním účinkují Petra Vraspírová, Jana Malá, Petr Vacek, Petr Kostka a další herci.

Já, Francois Villon
KMD středa - 13. dubna, 19. 30

Já, Francois Villon


Edith hrajeme již dvanáctou sezónu!

    Mimořádně úspěšná inscenace Divadla J.K.Tyla z Plzně „Edith, vrabčák z předměstí" již
v Karlových Varech zdomácněla a patří k nejhranějším titulům KMD vůbec.

    Karlovarská premiéra, která se konala v září 2004, zdejší diváky okouzlila i dojala a mnozí
z nich se k ní proto pravidelně vracejí. Díky tomu se zde Edith hraje již dvanáctou sezónu.
    Ti, kteří ji ještě neviděli, mají nyní jednu z posledních šancí připomenout si osudy legendární francouzské šansoniérky Edith Piaf ve strhujícím podání Radky Fišarové. Pohádkový příběh malé ženy s velkým hlasem, která se z pouliční zpěvačky vypracovala na světoznámou superstar,
se stal námětem mnoha knih, filmových scénářů a v neposlední řadě také tohoto úspěšného tanečního muzikálu. Ten je ovšem ryze českým produktem. Libreto, choreografii a režii vytvořil Libor Vaculík, hudbu složil Petr Malásek.
    Diváci i kritika se vzácně doplňují v superlativech a tento titul řadí k těm, co dělají plzeňskému divadlu opravdu čest. Obzvláště nadšeně pak hodnotí výkon Radky Fišarové, která nesmrtelné šansony zpívá s mrazivou autenticitou.

Edith, vrabčák z předměstí
Karlovarské městské divadlo pátek 1. dubna, 19.30

Edith, vrabčák z předměstí


 

Youtube Videa

 

Slepice

Nikolaj Koljada
Slepice

PREMIÉRA 24. 10. 2015 v Karlovarském městském divadle

Další informace

 

Činohra Karlovarského městského divadla

1. 9. 2013 - Navštivte naší Činohru Karlovarského městského divadla

Autor: VIFOMEDIA.CZ s.r.o.

Další informace