Každý týden pořádá nakladatel Brochand takzvanou večeři blbců, na kterou každý účastník přivede co nejvýstřednějšího hosta a baví se jeho hloupostí. Tentokrát by to mělo být něco extra – ministerský úředník Francois Pignon je snad opravdu „král blbců“. Jenomže se všechno zamotá – a najednou platí, že „kdo jinému jámu kopá…“ a „kdo se směje naposledy…“.