Když se v jednom díle sejde několik géniů, na výsledku je to znát, navíc dokáže přetrvávat staletí. To je i případ jednoho z nejslavnějších, nejkrásnějších a nejuváděnějších baletů všech dob Labutího jezera Petra Iljiče Čajkovského, jehož premiéra se konala v roce 1877. Ta se tehdy však nesetkala s příliš velkým úspěchem, zlom nastal až v okamžiku, kdy tento balet uvedlo slavné petrohradské Mariinské divadlo v choreografii Mariuse Petipy a Lva Ivanova. Ta je natolik geniální, že je dodnes využívána v nespočtu dalších verzí tohoto jedinečného díla. Jistě není náhodné, že během doby, kdy Petipa v Mariinském divadle působil, se ze zdejšího baletního souboru stal vůbec nejlepší na světě a této pověsti se těší dodnes.
Fanoušky klasického baletu původní choreografie Labutího jezera stále oslovuje především díky tomu, že co nejvěrněji vychází z tradičního pojetí a nemusí tak strpět žádné brutální zásahy do klasického díla. Nic takového nehrozí divákům Labutího jezera v nastudování Severočeského divadla. Režisér Vladimír Nečas přistoupil k odkazu geniálních tvůrců s velkým respektem a kromě své tvůrčí invence také on využil původní, dochovanou choreografii. Publikum se díky tomu dočká ikonických pasáží, mezi nimž samozřejmě nechybí tanec velkých labutí, ani bílé a černé „pas de deux“.

Labutí jezero
Čtvrtek 8. června 19.30