Samostatné příběhy Poznání šokem, Stopy holubic a Já jsem Herbert jsou směšné, ale zároveň velice lidské. Prvnímu z nich vládne zdrcující touha zviditelnit se a dosáhnout úspěchu stůj co stůj; druhá je o tom, jak veškeré vžité představy o posvátnosti svazku manželského mizí, jakmile více než zralému muži přeběhne přes cestu půvabné mládí; a ve třetím dialogu se vzpomínky starých manželů na minulý život a lidi pletou až k absurditě. Postavy jsou vykresleny s bujarým humorem, ale i s láskou.