Nový typ dárkových poukazů právě v prodeji.
S chebským divadlem k 100. výročí české samostatnosti
Pohádkový muzikál pro celou rodinu Sněhová královna

Historie budovy

Historická budova Karlovarského městského divadla je architektonickým a uměleckým klenotem lázeňského města. Obdivovatelé skvostného novobarokního díla bývají ohromeni zejména jeho interiéry. Sochařská a malířská výzdoba vnitřních prostor dokonale koresponduje s architektonickým řešením budovy a dodává jí vrcholnou eleganci.

Velkolepá stavba byla postavena v letech l884–1886 dle návrhů vídeňského ateliéru Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, v němž vznikaly významné reprezentativní objekty. Jenom evropských divadel navrhli Fellner a Helmer na padesát! Zavedení elektřiny umožňovalo efektivní osvětlení, ventilaci a klimatizaci. Další progresívní technologie přispěly ke zvýšeným bezpečnostním opatřením. Konstrukce stropu byla výhradně ze železa a cihel a ohnivzdorné materiály byly použity také na galeriích, schodech a dalších místech.

 

Výzdoba interiérů

Malby byly svěřeny dalším renomovaným vídeňským tvůrcům, bratřím Gustavu a Ernestu Klimtovým a Franzi Matschovi. Tato skupina mladičkých malířů (ve věku od dvaadvaceti do pětadvaceti let) za sebou zanechala trvalou vizitku v podobě největšího uměleckého skvostu, ručně malované opony s motivem oslavy básnického umění. Nádhernou práci doplňují i malby nad proscéniem a na stropní klenbě. Sochařskou výzdobu, která zaujme především ve foyeru, navrhl opět Vídeňák, Theodor Friedl. Jeho rukopis nesou i sousoší na průčelí budovy (Múzy), stejně jako antičtí griffoni, strážci vchodu. Veškerá svítidla a lustr a především kouzelné rokokové lampy na schodišti, navrhli samotní architekti Fellner a Helmer.
V duchu dobového trendu v historizujících stylech vznikla zajímavá ukázka pseudorokokové architektury, která do výstavných Karlových Varů přenáší velkolepou atmosféru Prahy a Vídně a společně s unikátním areálem sousedního Grandhotelu Pupp a Císařských lázní tvoří naprosto výjimečnou kolekci, mající řečeno slovy Le Corbusiera "týž sloh a touž eleganci".



Rekonstrukce

Již v roce 1910 byly v divadelní budově provedeny první rekonstrukční práce a další následovaly koncem dvacátých let. Především válečné a poválečné období se na budově divadla silně podepsalo, a tak bylo nutné začít s jeho opravami. V padesátých letech byly např. restaurovány malby. Zásadní rekonstrukci však přivolaly až blížící se sté narozeniny divadla. První etapa rekonstrukce byla naplánována na září 1976. Plánovaná druhá etapa se bohužel kvůli nedostatku finančních prostředků vůbec neuskutečnila.

Na generální rekonstrukci tak došlo až na sklonku století. Z doslova havarijních důvodů se 30. června 1993 hrálo v divadle na dlouhou dobu naposledy. V roce 1994 byla odstartována oprava střechy včetně soch v průčelí, v r. 1995 byla za ohromného zájmu celé české kulturní veřejnosti restaurována Klimtova opona a v r. 1997 byla zahájena komplexní rekonstrukce budovy. Vedle obnovy elektřiny, vody, kanalizace a vzduchotechniky byly významné restaurátorské práce provedeny v interiérech, přičemž byly např. pečlivě rekonstruovány teraccová podlaha ve foyeru divadla, dochované umělecko-řemeslné prvky, např. svítidla, baldachýny, křesla apod. Na druhé galerii, byla restaurována původní křesla a obnoveno bylo rovněž "bidýlko". Jeviště získalo nové moderní zázemí, např. točnu a zvedací stoly v orchestřišti. K technickému vybavení přibylo kompletní vybavení pro filmové projekce, včetně tlumočnického a titulkovacího zařízení, zvukového systému dolby stereo a technického vybavení pro televizní přenosy. Důležitou součástí modernizace je i zázemí pro účinkující umělce a provozní zaměstnance.

Velkorysá a unikátní rekonstrukce skončila v červnu l999. Vzápětí nato, 24.–29. června, se konalo slavnostní znovuotevření divadla. Tentokrát se zahajovacím představením stala Gogolova Ženitba v nastudování nového souboru Městského divadla. Tradiční otvírací titul karlovarské divadelní historie, Mozartovu Figarovu svatbu, uvedl soubor Národního divadla o den později.

Pamětní deska u vchodu bude navždy připomínat, že Městské divadlo bylo opraveno za výrazné finanční pomoci Evropské unie, podobně jako nově uložená pamětní schránka ve foyeru zachová dalším generacím dokumenty o tomto znovuzrození i o naší současnosti.